Úvod do teorie barev

Teorie barev se dá využít ve všech možných oblastech, ať už jste grafický designer, ilustrátor, fotograf, malíř, návrhář, či jinak pracujete s vizuálním obsahem. Pokud se nesnažíte zrovna zachytit duhu nebo rozklad světla ve své práci, pak se budete muset nejspíše omezit jen na určitý výběr barev. Jak k výběru přistupovat si nastíníme v dnešním článku.

Na jedné ze sociálních sítí jsem viděla fotografa, který ukazoval své fotky před a po úpravě. Spousta lidí v komentářích se ptala: „Proboha živého, proč ze zelené trávy děláš oranžovou?“ Odpověď byla prostá: „No, aby přece ladila s oblohou!“

Oblíbená kombinace „TEAL ORANGE“ zdroj: unsplash.com

Základní slovníček

Dovolte mi na začátek představit pár nejzákladnějších pojmů. Jednotlivé barvy se skládají ze tří složek:

  • Barevný odstín – Část barevného spektra. Dáváme jim barvy jako červená, modrá a zelená (anglicky hue). Tvoří společně barevný kruh, ze kterého budeme vycházet dál v článku.  
  • Sytost – Bohatost dané barvy, přesněji jak je barva silná, či jak moc je pigmentovaná (anglicky saturation). V jednom díle by nemělo být příliš sytých barev, ty přitahují pozornost. Syté předměty jsou proto často hlavním objektem, který chceme zvýraznit. Velmi syté barvy a pestré se používají především v dílech pro děti, kde nám evokují pocit nepřirozenosti a dětskosti.
  • Tonální hodnota – Tón je hodnota světlosti dané barvy (anglicky value/luminance/shade). Vzdálenější hodnoty spolu tvoří kontrast. Rozdílné barvy mají samostatné tóny. Například žlutá má nejsvětlejší a fialová nejtmavší tóny. Pigmentace barvy se však neliší.
    • Nízký klíč – barvy jsou v nejtmavších tónech
    • Vysoký klíč – barvy jsou v nejsvětlejších tónech

Barevné skupiny a systémy

Tato teorie vychází z onoho zmiňovaného barevného kruhu. První možné rozdělení je dle teploty jednotlivých barev.

  • Teplé barvy – barevné odstíny mezi červenou, žlutou, růžovou a oranžovou.
  • Studené barvy – druhá polovina kruhu, tedy zelená, modrá a fialová.

Jednotlivé barvy však můžou mít jak teplé, tak i studené odstíny. Užití jednotlivých skupin mění celou náladu díla. Obecně bychom mohli říct, že teplé a více syté barvy změní náladu díla na veselejší. Smutné scény pak využívají studené a málo syté barvy. Studené barvy mají také tendenci ustupovat do pozadí, zatímco teplé barvy do popředí.

Další rozdělení jsou podle druhu kombinací na barevném kruhu. Užíváme je pro výběr vhodných kombinací barev, samozřejmě nemusíte tyto pravidla striktně dodržovat, ale mouohou vás vést při výběru barev správným směrem. Nejčastěji se udává těchto šest různých kombinací.

  • Monochromatické (jednobarevné)

Nejlepší ho užít, když se na obraze nachází jen jeden objekt. Případně pro vyzdvihnutí celé atmosféry obrazu. Soustředíme se jen na příběh, nikoli na barvy.

  • Analogické (výběr tří barev vedle sebe)

Tři sousedící barvy na barevném kruhu. Kvůli jednoduchým přechodům jsou často příjemné na pohled a jednoduché na použití. Tyto kombinace se velmi často nachází v přídodě, primárně zelená s modrou a žlutou. Je vhodné si ze tří vybrat jen jednu dominantní barvu.

  • Doplňkové

Barvy sedící naproti sobě. Jsou jednoduché na použití, tím jsou velmi populární. Jedna barva by měla převládat nad druhou. Často se využívají teplé barvy oproti studeným. Často se využívá v logotvorbě.

  • Tetradické (obdelníkové)

Doplňkové barvy s dalšími dvěma doplňkovými barvami. Opět by měla jedna barva v páru převažovat nad druhou. Často se používají odděleně, jeden pár je v popředí a jeden v pozadí. Jsou těžké na použití.  

  • Triadické (trojúhelníkové)

Obsahuje barvy, které jsou od sebe na barevném kruhu stejně vzdálené. Jedna z nejtěžších variant na použítí.

  • Rozdělené doplňkové a dvojitě rozdělené doplňkové

Jedná se o protikladné barvy, které jsou případně posunuty. Více možností než při klasickém doplňkovém.

Doporučuji vám stránku color.adobe.com/cs/create/color-wheel, kde můžete bezplatně používat barevný kruh a vytvářet na něm dle těchto pravidel barevné kombinace. 

Závěrem

Nepoužívejte moc barev, které mají vysokou saturaci, ta se používá jen pro zvýraznění nejdůležitějších prvků. Taky dbejte na to, aby hodnoty tónů nebyly podobné, nevznikl by pak mezi nimi dostatečný kontrast. Toto si můžete zkontrolovat tím, že obrázek převedete do černobílé. Při správném tónování by měl být kontrast znatelný. Nakonec použijte barevný kruh pro výběr možných kombinací.

Ze začátku se zkuste omezit na pět barev, včetně bílé a černé, na neutrální barvy taktéž nezapomínejte. Můžete používat světlejší a tmavší odstíny vybraných barev.

Jako cvičení si můžete si například stáhnout jednoduché omalovánky nebo mandalu a zkoušet kombinovat různé variace. Pomalu můžete barvy přidávat, ale nejlepší je začít s méně než s více. Nebojte se, pokud netvoříte realistická díla. Už jsem viděla tolik zelených moří a modrých stromů, výběr barev může být zábava.

Doufám, že byly základy srozumitelné a v dalším článku o barvách si můžeme představit více barvy z hlediska počítačové grafiky. 

Na závěr ještě přikládám přehled, který si můžete stáhnout a až budete váhat při výběru barev, snad vám pomůže se lépe zorientovat.

Všechny fotografie užity v článku jsou převzaty z unsplash.com a pexels.com